V čem spočívají pozitiva himálajské soli

Zapomeňte na čistý chlorid sodný

Některé rafinované výrobky potravinářského průmyslu jsou rafinované i z jiného úhlu pohledu. Rafinovaně nám totiž odebírají živiny, i když by tomu mělo být spíše naopak. Rafinací se odstraňuje mnoho cenných látek, které jsou v původním zdroji obsažené, jakožto v přirozené složce potravy. Připomeňme v této souvislosti především bílý řepný cukr a bílou pšeničnou, žitnou, či ječnou mouku, ale např. i stolní rostlinný olej.

Takové výrobky dobře vypadají a housky, rohlíky, bagety, koláče a bílý chléb jsou doslova ozdobou na talíři, zvláště, vyzdobíte-li je pomazánkou, kousky sýra a zeleniny. Tím to však končí, nastupují zdravotní problémy v důsledku nedostatku vlákniny, některých vitamínů, stopových prvků a minerálů.

A právě minerální a stopové prvky schází i v rafinované kuchyňské soli. Čím čistší chemický chlorid sodný, tím větší paseku v těle nadrobí. Jak rafinovaný cukr, tak i rafinovaná sůl se řadí mezi tzv. bílé jedy, nedodávají potřebné živiny, ale dělají pravý opak. Konzumace takových potravin se pak podobá sjednání půjčky, kdy již předem víte, že ji nebudete schopni splatit.

Existují i jiné soli

Naštěstí existují i jiné, nerafinované a přirozené zdroje, jež bílé jedy nahradí. Zkuste třeba himalájskou sůl Naklíčeno, která obsahuje více minerálních prvků (přibližně 2 procenta). Těží se na úpatí pohoří Himálaj, ale také v Jižní Americe (v peruánských Andách) a v Austrálii. Mnoha domorodým obyvatelům poskytuje těžba této suroviny i zdroj obživy.

Rozumný přístup – samozřejmě, že náhrada soli nevyřeší veškeré zdravotní problémy, je to jen jeden z kamínků mozaiky, jak své zdraví posílit, a je nutné jít dál touto cestou. Totéž můžete udělat i s bílým cukrem, nahradit jej např. kvalitnějším třtinovým nebo melasou, ovocnými šťávami či jiným sladidlem. Dále snížit spotřebu masa a vyměnit jej za luštěniny, zbavit se výrobků z bílé mouky bez vlákniny a používat mouku celozrnnou, konzumovat více zdravých tuků, ořechů a semínek atd.