Rybíz a angrešt

To, že se nám nedostává prostorné zahrady, můžeme nahradit zvýšenou úrodou těchto keřů. Jak toho docílíme? Asi hlavní cestou bude správné hnojení, kterým dosáhneme nejen vysokých úrod, ale také docílíme jejich pravidelnosti.

Kdy správně hnojit? A čím?

V odborných publikacích jsou samozřejmě tyto informace uvedené. Ale často se zaměřují jen na hnojiva a časový horizont chybí. Pokusíme se zde nabídnout celoroční postup.
Základní hnojení a to dusíkem, fosforem a draslíkem provádíme již od konce února do poloviny března. Brzy na jaře můžeme použít na doplnění výživy Cererit. Můžeme ho použít i během vegetace.
Rybíz a angrešt přivítá přihnojení dusíkem před začátkem kvetení, v březnu a dubnu, dokonce se uvádí, že u rybízu může mít nedostatek dusíku v půdě v období kvetení vliv na tolik neradostné sprchávání květů. Také v období růstu letorostů a současného intenzívního narůstání plodů těsně po odkvětu mají tyto bobuloviny zvýšené požadavky na dusík. Tady můžeme použít lehce rozpustný ledek vápenatý.
Pokud máme nedostatek hořčíku v půdě, to poznáme podle opožděného zrání a listy jsou purpurově červené, hlavně u angreštu, hnojíme síranem hořečnatým nebo v první polovině vegetace síran postřikujeme na list.
Půdy, které potřebují vápnění, vápníme na podzim. Draselnou výživu dáváme na podzim. Ale musíme dát pozor na používání chloridových forem, na obsah chlóru je hodně rostlin citlivých a například u červeného rybízu se to může projevit rezavěním listů, tedy jejich okrajů. Na podzim dáváme do půdy k našim bobulovinám nejen draselnou, ale také i fosforečnou výživu.
V zimě, pokud není půda zmrzlá, přidáváme organické hnojivo. Močůvku dáváme od prosince až do března. Později už raději ne.

Shrnutí

Půdy v zahrádkách jsou velmi rozdílné, z tohoto důvodu může být skutečná potřeba hnojení na jednotlivých pozemcích velmi odlišná. K určení této potřeby se používají metody založené na analýzách půdy a na kontrole výživy rostlin. Rybízy mají vysoké nároky na výživu, každý rok můžeme dát až dva kilogramy kompostu ke keři. A nesmíme zapomenout na draslík a fosfor, ten naše keře velmi potřebují.